|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Responsibility of Nation States for Global Justice: The Case of Germany
Wrenger, Nora Alma Emilie ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The thesis philosophically examines what moral responsibility Germany has towards non-nationals outside of its borders, based on the country's commitment to human dignity. International institutions are excluded. The focus of this work lies on the concept of human dignity as the basis for global justice. As the foundation, a political and legal background is provided in the form of a discourse analysis. Using the criteria of Dworkin's method of the "moral reading" of the constitution, the Kantian notion of human dignity is identified as the moral philosophical basis of the German concept of dignity - thereby contributing to definitional clarification of human dignity and the related concepts constituting the foundation of the German hierarchy of values. On this basis, Germany has a moral duty to respect the human dignity of every individual. To examine whether a positive duty can also be established, the philosophical foundations identified - especially Kant's theory of justice - are applied to the global level. Lastly, the concept of negative and positive duties is utilised to explore the limitations of assigning responsibility to nation states in the globalised world. As a result, this thesis establishes, for Germany, a negative duty for non-nationals and a weak positive duty manifested in the...
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Environmentální migrace - reflexe segmentu migrační politiky z pohledu globální spravedlnosti a křesťanské sociální etiky
Váňa Jirků, Tereza ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Bibliografická citace Environmentální migrace - reflexe segmentu migrační politiky z pohledu globální spravedlnosti a sociálního učení církve [rukopis]: diplomová práce / Tereza Váňa Jirků ; vedoucí práce: Petr Štica -- Praha, 2020. -- 73 s. Anotace Práce se klade si za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy týkající se tématu enviromentální migrace a eticky reflektovat toto naléhavé téma z pohledu sociálního učení církve. Je koncipována podle modelu vidět - soudit - jednat. První kapitola vymezuje základní pojmy jako je migrace, enviromentální migrace a uprchlík. Druhá kapitola se věnuje popisu situace v oblasti environmentální migrace a načrtává perspektivu vývoje v této oblasti. Třetí kapitola se zabývá právními předpisy týkajícími se environmentální migrace. Poukazuje na to, že stávající právní úprava není dostatečně rozvinutá, shrnuje diskuzi a načrtává první eticky relevantní otázky. Čtvrtá kapitola pohlíží na téma předně v optice sociální nauky církve a globální etiky a téma promýšlí v souvislosti s globálně - etickými principy universálního určení statků, solidarity a společného dobra. Poslední kapitola je věnována návrhům a politickým řešením environmentální migrace. Popisuje a kriticky reflektuje návrhy, které se objevují v odborném diskurzu. Hlavním cílem diplomové práce je promýšlet...
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Problémy sociální spravednosti na pozadí koncepce Johna Rawlse
KOUBÍKOVÁ, Martina
Diplomová práce se nejprve zaměřuje na obecné vymezení pojmu {\clq}qspravedlnost``, uvádí příklady možných principů a typologií spravedlnosti. Dále v nástinu dějinných etap přestavuje historicko-společenské pozadí vzniku těchto pojetí spravedlnosti. Druhá kapitola představuje principy a distribuci statků v sociální realitě. Třetí kapitola nabízí ucelený přehled koncepce spravedlnosti Johna Rawlse, jednoho z nejvýznamnějších představitelů soudobé koncepce spravedlnosti. Čtvrtá kapitola se zabývá otázkou sociální spravedlnosti na mezinárodní úrovni a rozšiřuje Rawlsovu teorii o globální otázky, jež si kladou jiní autoři.
|
host ::
RSS.